Sunrise Hut byl součástí cestovních plánů už cca od půlky naší sběřačské kariéry na doporučení supervisora Neila, novozélandského rodáka, který chatu jako mladý jinoch navštívil nespočetkrát. S plány jsme se svěřili našim spolubydlícím ze sadu a hned první den po skončení sběru, vedly naše kroky do nedalekého lesového parku Ruahine. Cílem bylo k chatě nastoupat v odpoledních hodinách a užít si jak západ, tak ranní východ slunce. Cesta měla trvat 3 hodiny, pravdou ale je, že jsme tak strašně dobří a k chatě dorazili s 1,5 hodinovým předstihem.
Již samotná cesta ke startu treku je úžásná. Míjíte zelené kopce a pláně plné ovcí s jehňaty, které byste samou láskou umačkaly. Cestou k hoře se krajina postupně mění, ovce mizí a místo nich se kocháte tajuplným lesem, který je plný různých druhů ptáků, stromů, které neznáte, novozélandského kapradí a dokonce si nemůžete nevšimnout jmelí, které máte ani ne metr nad hlavou.
Výhledy cestou sice nejsou, za to se jich dočkáte na konci treku. Krajina se otevře a před vámi je chata na úpatí, ve které máte spát.
Večer jsme zvolili poněkud klidnější, stačila jen lahvinka vína, fazole v plechovce (ať nám to druhý den z kopce rychleji utíká), které jsme si ohřáli na kamnech a šup do pelechu, ráno nás čeká východ slunce.
Budíček jsme měli nastavený na 5. hodinu a v 6 nás čekal východ. Se snídaní jsme z tepla chaty pozorovali postupně přicházející východ slunce a modlili se, ať mraky ustoupí. Štěstí se na nás usmálo a za pět minut dvanáct se usmál i samotný východ. Nabalení v kulichu, rukavicích a termoprádle s foťákem v ruce jsme za prudkého větru vyběhli z chaty a užívali si tu neskutečnou krásu.
Poprvé jsme spali v chatě, která patří pod správu DOC, Ministerstva životního prostředí Nového Zélandu. Obecně jsou tu všechny chaty ve velmi dobrém stavu, spíte na gumových matracích na vícepatrových postelích, ve vlastních spacácích. Každá chata disponuje minimálně tekoucí vodou (nevhodnou ke konzumaci), suchým záchodem a kamny. Za pakatel máte úžasnou možnost spát uprostřed lesa a nad ránem se probudit vůní čaje a kávy a šustěním spacáků ostatních spolunocležníků.
A teď šup dolů a vzhůru na další dobrodružství. Hora osudu na nás čeká!
Autor: Klára
Hubby & Wifey Travel 