Malý krok pro člověka, velký skok pro Macíčky! Vítejte na Zélandu.

5. března vystupujeme z Airbusu 320 NEO společnosti Quantas na území Nového Zélandu, hlavního města Wellington. Po příletu nás čekala několikanásobná kontrola. První kontrolou byla existence víz, v našem případě Working Holiday, které nám umožňují neomezeně pracovat a cestovat po dobu 1 roku. Druhou kontrolou byl stánek, kde jsme odevzdali příletovou kartu a deklaraci o tom, že s sebou nevezeme jakékoliv jídlo – vařené, čerstvé, konzervované, balené či sušené, med a medové produkty, bylinky i koření, rostliny, rostlinné produkty, zvířecí produkty a vybavení, které přišlo do styku s vodou či půdou (pokud ano, musí být perfektně vyčištěné – viz naše pohorky, případně pak stan, hole na chození, apod.). Za nás pak bylo třeba v deklaraci zmínit použité pohorky. Díky tomu nás vyzvali k osobní kontrole a vybalení právě těchto pohorek, které úředníci pečlivě zkontrolovali. Další zastávkou pak měl být bio rentgen, který kontroloval přítomnost zakázaných předmětů a látek, které nesmí přijít do styku s místní přírodou. To už jsme ale zjistili, že Jáchym zapomněl v malém batůžku nevyčištěné tenisky z Austrálie a může to být docela problém – znamenalo by to pokutu přinejmenším 200 $, nemluvě pak o zákazu vstupu do země. Na rentgen jsme nakonec nešli – ufff. Velká fronta se táhla několik desítek metrů, a tak se úředník nad námi slitoval a kontrolu jsme přeskočili. Horší to měli tři Číňani, kteří nejspíše nepřiznali přítomnost 15 kg hub ve svých zavazadlech a pěkně si je tam podusili 😊

Takže je to tady! Zvládli jsme to a jsme na Novém Zélandu. Ani jeden jsme si před rokem nepředstavovali, že to tak bude. Obrátíme svůj dosavadní život vzhůru nohama, rozjeté kariéry necháme na území Česka a pronajatý byt přenecháme našim kamarádům. V době, kdy píšu tento článek, jsme tu již tři měsíce a jsme zpětně za rozhodnutí odjet do zahraničí opravdu rádi 🙂

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Pro první týden rozkoukání se a zařízení potřebných věcí, včetně našeho budoucího pojízdného baráčku, jsme zvolili ubytování v samotném srdci Wellingtonu blízko nejznámější a nejdivočejší ulice Cuba St. v AirBnB u Novozélanďanky Suzzane. Ze Suzzane se vyklubala novinářka, která procestovala téměř celý svět. V jejím úžasném podkrovním bytě jsme měli pro sebe útulný pokoj s ledničkou, rychlovarnou konvicí a vlastní koupelnou a samozřejmostí bylo využití i společné kuchyně v době její nepřítomnosti 😊

• 

• 

• 

• 

Wellington jsme si zamilovali, i přes to, že je město neblaze proslulé počasím, zejména proto, že se jím prohánějí silné vichřice ničící deštníky i pečlivě upravené účesy – nejlepší je prostě nasadit čepici 😊. Je to ale bláznivé město – všichni z pravidla oblečeni v černém oblečení, všichni z jiného vesmíru – ať už chováním, jejich zjevením nebo až možná velkou mírou „přátelskosti“, což se nám hned druhý den potvrdilo u pána ve starších letech, oblečeného v punk černém oblečení, s řetězy kolem krku, na kole, který nás zastavil, ptal se na naši národnost, spustil pak hned po jejím zjištění pár českých slovíček a bez jakéhokoliv slova z naší strany nás začal učit maorsky a povídat nám o jeho životě. Wellington ale není jen plný divných lidí, je to svižné, ale na druhou stranu ne tolik uspěchané město, s velmi dobrou infrastrukturou a obrovským kulturním vyžitím.

Co určitě musíte vidět?

• Wellington Walks through the city – projít si všechny doporučované trasy kolem a skrz město
• Cuba St. – velmi živá a kontroverzní ulice plná hospůdek a restaurací
• Te Aro Park s přídí kánoe a dalšími keramickými prvky
• Socha Tripodu – industriální socha uprostřed města
• Socha Solace in the Wind, která se naklání přes okraj přístaviště – najdete ji na jedné z procházek městem
• Hikita – nejstarší funkční lodní jeřáb na světě
• Skokanský můstek – hned vedle Hikity přístupný všem kolemjdoucím
• Stěžeň lodě Wahine – událost této lodi patří k nejhorším katastrofám kolem Wellingtonu a její příběh naleznete v nedalekém Museum of Wellington
• Mt. Victoria – ikonická hora Wellingtonu, která se chlubí nádhernými výhledy a zároveň je jednou z filmových lokací trilogie Pána prstenů
• Botanické zahrady a projížďka v tzv. Cable Car
• Velmi doporučované je také Space centre, které jsme díky jeho klouzavé otevírací době nestihli
• Museum Te Papa s naprosto neskutečnou výstavou Scale of War , která znázorňuje životní příběhy vojáků a sestřiček z bitvy u Gallipoli z 1. světové války. Nevídanou podívanou jsou sochy v nadživotní velikosti vytvořené studiem Weta Cave, která dělala masky pro Pána prstenů – naprosto neskutečný zážitek!!
• Beehive (včelí úl) – budova, která je součástí komplexu novozélandského parlamentu – můžete zde vzít zadarmo prohlídku – a určitě stojí za to!
• Embassy Theatre – kino, kde se uskutečnily všechny premiéry Pána prstenů
• Knihovna města – kde jsou vystaveny originály dokumentů – dohoda mezi britskou korunou a maorskými obyvateli a společném soužití, tzv. Smlouva s Waitangi a Petice za volební práva žen z roku 1953
• Wellington Night Market – úžasný noční market se skvělým jídlem a živou hudbou
• Oriental Bay & Oriental Beach

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Za týden ve Wellingtonu jsme toho stihli více než dost – poznali jsme ruch úžasného hlavního města, zařídili si byrokratické pochůzky – zařízení bankovního účtu, daňového čísla, díky kterému můžeme legálně pracovat a přepis auta a odjíždíme směr Hastings, kde se nachází naše první práce – sběr jablek.

Autor: Klára